Kukačový journal
Po přivítání u Tap doma a rozdání dárečků byl na řadě odjezd na chatu, vybalení zavazadel, první rozkrojení několika z 28!!! frgálů dovezených až z dalekého Rožnova a (ho)PLKÁNÍ!
Rády jsme zavzpomínaly na dobu přesně před rokem, kdy jsme se všechny viděly úplně poprvé. Skoro jsem až slzu musela zamáčknout, když jsem si uvědomila, kolik se toho za tu dobu událo. Už to pro mě nejsou jen holky z netu, jsou to mé kamarádky, dokonce bych řekla ty NEJ! Neumím si představit, že bych je neměla, protože bez nich by svět Pretty Papers nebyl takový, jaký je. Úžasné je, že přestože jedna z nás od minulého setkání nastoupila po mateřské dovolené do práce (a navíc začla studovat), vpodstatě rok jsme o sobě téměř neměly zprávy, po roce jsme prostě jen plynule navázaly tam, kde jsme předtím skončily. Ten rok jako by ani nebyl. Scrapbook dělá skvělé přátele :-) ...... o našem prvním srazu si můžete přečíst zde.
Víkend jsme měly nabitý, krom neustálého pojídání jsme také měly v plánu tvoření. Díky Helge a Pampelíně jsme si vytvořily úžasné šperky.
Zkoušely jsme si hrát i s maskami, ale techniku musíme ještě dopilovat :-) I tak se ale povedlo vytvořit několik moc hezkých věciček... Tap vykouzlila toto krásné přáníčko:
Největším překvapením a zároveň nejlepší zábavou byl ale KUKAČ JOURNAL :-) Že nevíte co to je? Ani my jsme neměly potuchy, dokud nám Tap neosvětlila svůj plán. Připravila nám deník - zpracovala obálku, vložila několik prázdných listů a rozdělovače - abychom měly zápisky z každého dne pěkně zvlášť... a k tomu nám dala krabici... ne ledajakou krabici, ale ZBYTKOVOU krabici :-) Kdybyste viděly obsah, určitě byste si řekly, že tudy asi cesta nepovede. Naprosto nesourodý materiál, věci, které je vám líto vyhodit, ale stejně víte, že je nikdy nepoužijete... k tomu návdavkem přidala alespoň lepidlo, černý fix a lepicí pásku... "Ženy, předveďte, co ve vás je!" (A já jsem si přidala malý dovětek - "A ukažte, že si tu zasloužíte být"... mezi takovými mistry si holt stále připadám nesvá...) Jak jsme se toho zhostily můžete vidět samy:
Stránky tu zdaleka nejsou všechny, přece jen pár věcí musí zůstat v utajení :-) Zbývá tam ještě i spousta místa na doplnění fotek... Třeba tyto rozhodně bude třeba zdokumentovat:
Pracujeme ve dne... V NOCI! (Díky přítomným rybářům jsme měly k dispozici osvětlovací techniku.)
Díky Lee jsme zase měly čím svlažit hrdlo (není nad to mít kamarádku, která pracuje v pivovaru... ehm... a pivo kupuje v Hypernově!)
A proč ty děti nemůžou být tak milé stále???? Na to bych někdy ráda našla odpověď.
Loučíme se vámi a příští rok zase podáme podrobnou zprávu :-) (Btw. koukněte na ta ozdobená hrdla...)